Projeto 14 národních parků, najeto 7 tisíc mil, náš hotel na půdě čtyřkolového Fordu. Málem nás sežral medvěd, srazil jelen a udupal bizon, ale jinak SUPER TRIP!!! 🙂 🙂 A to hlavní! PŘEŽILY JSME!!! Malý souhrn na úvod, abychom se v tom množství zábavných historek neztratili. Bude toho opravdu hodně. Tři týdny, 24h v kuse odkázáni na hotel Ford se službou all inclusive a na sprchu na benzinkách. Tohle USA ještě nezažilo aneb ať žije vynalézavost Čechů. Rozum jen nechápavě kroutí hlavou. Stihly jsme to, namačkat všechno do tak malého času, ale daly jsme to! Ještě teď, jen při pomyšlení, mě hřeje zadnice od těch tryskových motorů. A ještě teď, opravdu smekám té naší rychlosti. Ale pojďme již, nakouknout pod poklici zákulisních příprav. A jak to vše začalo? 🙂

20120913_142728-800x80020120913_173846 20120913_173842

~ Část 1 ~ Pohled do zákulisí příprav

Otázka na vás. K zamyšlení. Jak dlouho plánujete itinerář před výjezdem vaší dobrodružné výpravy, expedice či vandrování s baťůžkem? Hodinu, den, týden, měsíc či vůbec? Posledních pár mých tripů se neslo ve smyslu, že jsem to nechala na osudu. A vždy to dopadlo nad moje očekávání. Miluji kouzlo překvapení. Jsem tak ušetřena špatných pocitů, že to nejde podle plánu. A bere se to více s úsměvem. Ano, už teď vidím ty kroutivé pohledy, že vše nejde bez přípravy. Chápu, jsou situace, kdy to nejde a tehdy by se to určitě nemělo podcenit. Náročnější túry, cesty a výšlapy si žádají čas pro přípravu. Už jen z jednoho hlavního důvodu. Přece nechceme, být hazardéry se svým zdravím a zadělávat si na zbytečné problémy.

 Vyslala jsem myšlenku k vesmíru: „Čas opustit hranice Evropy. Vydat se kousek dál za poznáním naší krásné matičky Země.“ A vesmír mi odpověděl: „Posílám ti unikátní akci na letenku do USA. Chyť ji rychle za pačesy nebo uletí…“ To je tak, když jednou šmejdíte po cestovatelském bazaru a objevíte opravdu nemožné. Pán prodával voucher v hodnotě 1 000 USD za deset tisíc. A to se vyplatí! Destinace jasná. Čas vymezen. Už jen ten program na 4 týdny.

IMG_1777+

Znovu otvírám cestovatelský bazar. Nestačím se, divit vynalézavosti Čechů. Kupuji Annual pass USA za poloviční cenu (!). Jedná se o neomezený roční vstup do všech národních parků v USA. Příjemným bonusem karty je sleva na cenu campingových míst v národních parcích. Ubytování vychází za hubičku a ten komfort. Přímo jedna báseň. Vyhrazené parking stání pro auto, vlastní posezení s lavičkou u táborového ohně a nakonec místo pro stan.

Měsíc odfrčel, další přišel a zase odešel. Na plány je ještě dostatek času. A pak stojíte v tváři tvář letištní hale. Plán furt nikde. Ale cíl byl jednoduchý, vidět Grand Canyon a ten zbytek (!) národních parků bude příjemný bonus navíc.

Miluji spontánní rozhodování. Svoboda volby, myšlenky a času, který plyne bez sledování. Hodina sem, hodina tam. Anebo ještě jedna hodina před. To je vlastně jedno. Trochu se v tom čase ztrácíme po cestování pořád na západ.

První seznámení s Amerikou! Turbulence! Toto pěkné hází… Střevo se hlásí o slovo. Letuška: „Ale slečno, kapitán ještě nedal pokyn k rozepnutí pásů. Sáček na blití máte v přihrádce.“ Usměju se na letušku a se svoji zaraženou angličtinou ji naznačuji: „To není žaludek, ale střeva!!! To by do “toho” sáčku šlo asi těžko.“ Letuška chvíli na mě kouká, jako kdyby v životě neměla honěnou na záchod… ALE! Jiskra přeskočí: „Tak dobře, ale buďte opatrná!“ Ale nebojte, tak jak jsem trip začala záchodem, tak jsem ho na něm i ukončila. 🙂 Letadlo dosedlo bezpečně na ranvej a moje střeva si daly na chvíli oddych. Ale jen na malou chvíli: „Záchode, kde zase trčíš?“

Ano, prosím! To si nechám líbit. Lehký letní vánek ovíjí moje čelo rosící se potem. Sluníčko žhaví teplotu vysoko nad 30°C. Slunečné odpoledne bez mráčků. Ty já tuze ráda. Hodinky na ruce odbíjí ale špatný čas. Páni, ten čas pozpátku je zázračný. Já mládnu! Z letiště v Budapešti jsem odlítala v sedm hodin ráno a odpoledne už srkám kávičku v americké Tulse.

Miluji cestovat na západ. Dohánět ty ztracené chvilky. Plní se mi sen. Konečně ten den má více než 24h. 🙂

„Kdyby to tak šlo pořád. Vrátila bych se o pár let! Třeba bych studovala archeologii s egyptologií, o které jsem tajně snila vždy, když dávali nějaký seriál o Egyptě a mumiích.“ Co já vím? Udělala bych pár věcí jinak. Zažila bych jiné kotrmelce, ale pořád by to bylo moje bláznivé já. Otřepala bych se, vstala a šla dál do neznáma za sny. Ta tvrdohlavá Kate, která si to stejně udělá po svém. 🙂 A do letadla se doplazí i po čtyřech, když to bude nutný… Tak to jsem prosím JÁ a moje hrdé EGO!

Velké moje zelené oči mrkají nechápavě: „Prdlavko a opravdu nestihneme, objet celý západ USA?“ Vracím se zpátky nohama na zem, že ta velká louže za oceánem je opravdu velká. NE, přímo obrovská! Prdlavka se směje prdlavce: „Víš, taky jsou ty vzdálenosti trošku větší než v Evropě. O trošku fakt větší. Přímo násobné.“ Tak ne no… Ale já se nevzdávám. Můj druhý šílený plán vyšel bez chybičky. Dokonce předčil i původně odmítavý postoj prdlavky, že tudy cesta nevede. Vede, vede a vede…

Jak málo stačí ke štěstí! Jupí!

20120913_061154-800x800 20120913_064938-800x800

Přípravy vrcholí. Balíme zásoby. Mažu sendviče a prdlavka se ujišťuje: „Počítáš s tím, že každou druhou noc budeme spát v hotelu?“ JASNÝ!!! Hmmm… REALITA po pár dnech: „To spaní v autě je super! Stačí mi, každý den sprcha na benzince.“ Teda s campingem ve stanu v národních parcích se počítalo. Ale toto! Nestačím se, divit. Nakonec z toho byla sprcha co druhý den. 🙂 Moje prdlavka si ten náš čtyřkolový hotel Ford se službou all inclusive zamilovala hned druhý den. Já to věděla! Jak to jednou zažije, už se toho nevzdá… Dokonce její 80letá babička chtěla taky trochu dobrodrůža v autě. Na druhou stranu to šetří i čas. Co si budeme povídat. Neztrácíme čas hledáním hotelů, motelů atd. Využíváme čas na cestě efektivněji! Obrážíme outlety a výprodeje! 😀 😀

20120909_103118

Pobavili jste se u první části? Já to věděla. 🙂 A to je teprve začátek. Lajk, sdílení nebo bleee? Vy už si poradíte. Děkuji! Ale hlavně nezapomeňte, že pokračování na vás bude čekat už za pár, zase tady na tom stejném místě… Vydáme se ve stopách indiánů v Mesa Verde 🙂

vaše Kate s LÁSKOU ❤

 

PS: A kdyby měl někdo ještě zájem, tak další fotky jsou k nahlédnutí na FACEBOOKu 🙂

*Poznámka autora: V naší mluvě a ve speciálním slovníku z dob Kelly Family jsme si všichni navzájem říkali PRDLAVKY. Já jsem prdlavka, ty jsi prdlavka, ona je prdlavka… A to nám zůstalo až dodnes! Není to krásný? 🙂

FACEBOOK


USA


USA